Teprve v polovině 17. století byl poprvé blíže prostudován koncept pravděpodobností francouzským matematikem Blaise Pascalem, který je dnes považován za otce moderních přístupů k volbě, náhodě a pravděpodobnosti. V následujících stoletích v jeho práci pokračovaly osobnosti jako Daniel Bernoulli, Thomas Bayes, Carl Friedrich Gauss nebo Pierre Simon de Laplace. Na základě jejich studií jsme dnes schopní chápat svět nejistoty s mnohem větší efektivitou.
Pro lidi před Pascalem bylo riziko něco nevyhnutelného, co je mimo jejich kontrolu. Náhoda se brala jednoduše jako součást přírody a lidé tak nechávali svou budoucnost plynout, jako nezakotvená loď uprostřed oceánu se nechává unášet nárazy mořských vln. Výraz "riziko" byl převzat z latiny, kde skutečně znamená útes. Ovšem i v dnešní době je chápání rizika stále velmi podceňováno. Lidstvo je schopno s téměř naprostou přesností spočítat dráhy vesmírných těles v našem slunečním systému, ale ve chvíli, kdy má předpovědět zisk jediné firmy na následující rok, je v koncích.
Nejprve však je nutné si ujasnit rozdíl mezi rizikem a nejistotou. Nejistota je pouze pravděpodobnost výsledku nějaké události, kterou sdílejí všichni, ať již se jich daná situace nějak dotýká či nikoliv. Avšak až ve chvíli, kdy se někdo rozhodne tuto nejistotu podstoupit, podstupuje tím zároveň riziko. Jinými slovy, riziko je něco, co nese určitý jedinec jakožto důsledek podstoupení nejistoty. Existence nejistoty však neznamená, že někdo musí toto riziko podstoupit. Například hod mincí představuje pro všechny nejistotu ohledně toho, která strana padne. Tato nejistota se promění v riziko pro toho, kdo si na některou stranu mince vsadí.
Více o riziku nabízí prezentace k první přednášce předmětu Analýza rizika a finanční modelování vyučovaném v rámci vedlejší specializace Finanční manažer na VŠE.